Juraj Jánošík, legendární zbojník a symbol Terchové, se narodil začátkem roku 1688. Podle zápisu v Matrice byl pokřtěn 25. ledna 1688. Tento den bývá povětšinou udáván jako den Jánošíkova narození, ačkoliv přesné datum nikdo nezná.
Mladý Juraj vyrůstal v bohaté sedlácké rodině v Terchové. V 15 letech odveden do houfů lidových vzbouřenců. Roku 1706 vstoupil do armády, kde strávil několik let. Byla to doba chaosu, kdy část uherské šlechty revoltovala proti Rakušanům, a Jánošík jako voják vystřídal obě strany konfliktu. Na zámku v Bytči se seznámil s lupičem Tomášem Uhorčíkem, kterému pomhl odtud uprchnout. S jeho družinou potom pašoval koně z Polska. Brzy se stal vůdcem bandy a Uhorčík se staral o odbyt lupu prodejem na trhu.
Po porážce povstání se stal císařským vojákem s posádkou v Bytčanském zámku, kde bylo také vězení. Tam pomohl k útěku zbojníkovi Tomáši Uhorčíkovi. Později byl Jánošík svým otcem za vysokou cenu z armády vykoupen a do roku 1710 setrvává v rodninném hospodářství. V této době se opět setkává s Úhorčíkem a pomáhá mu s pašováním koní z Polska. Roku 1711 se nechává zlákat, aby se přidal ke zbojníkům – „horním chlapcům“.
Horní chlapci zbojničili jen od jara do podzimu, na zimu odcházeli do vesnic jako čeledínové apod. Jánošík se takto ukrýval u Uhorčíka, který se mj. pod falešnou identitou staral o prodej uloupeného zboží na trhu. Jeho zbojnická činnost trvala pouze 2 roky, v nichž jako Uhorčíkův zástupce a za jeho nepřítomnosti vůdce zbojnické tlupy, přepadal zemany, loupil v kostelích a obíral pocestné. Co při přepadení nestihla pobrat jeho družina, přenechal místním chudým vesničanů, čímž si získával patřičnou popularitu. Jeho loupežné akce se neomezovaly jen na Slovensko, ale i moravské pomezí, Halič a Slezsko.
Měsíc po odsouzení Uhorčíka, byl Jánošík dopaden v Uhorčíkově chalupě. Poprvé Jánošíka chytili roku 1712, ale podplatil stráže a utekl. Po udání ho za pár měsíců chytili znovu a ve svých pětadvaceti letech byl 17. března 1713 popraven na popravišti Šibeničky v Liptovském Mikuláši zavěšením na hák pod levým žebrem. Neúspěšná obhajoba se zakládala na faktu, že Jánošík nikoho nezabil a jako nejmladší člen družiny nemohl ani plně zodpovídat za všechny činy ostatních.
Není pravdou mnoho legend a pověstí o sypaném hrachu babou, o regimentu horních chlapců proti Turkům apod. Rovněž nikdy nestudoval na kněze.