Lomnický štít (2632 m) je jeden z nejznámějších a nejpopulárnějších štítů Vysokých Tater. Kdysi ho volali dědou a Spišáci ho považovali za nejvyšší vrch Tater. V 18. století dolovali na jeho severních svazích čtyři generace Kežmarských Fábryovcov malachit a stříbro, v naději, že objeví zlato. Jakub Fábry se z Měděných lávek dostal až na vrchol Lomnického štítu (kolem r.. 1760-1790) a členové jeho rodiny našli pravděpodobně i cestu z Lomnického štítu přes Lomnické sedlo do Skalnaté doliny. Jižní svahy znali v té době i myslivci z okolních vesnic.
První turistický výstup vykonal r.. 1793 anglický cestovatel Robert Townson z Malé Studené doliny. Tehdy barometrickým měřením zjistil téměř přesnou výšku Lomnického štítu (2633 m). Zimní výstupy jsou známé od r. 1891.
Od r. 1940 je přístupný visutou lanovkou z Tatranské Lomnice, čímž se stal nejfrekventovanějším Tatranským vrcholem. Stanice lanovky na vrcholu je spojena s prostorami astronomického a meteorologického pracoviště. Rok 1957 postavili televizní retranslační stanici a r.1965 elektrické vedení vysokého napětí ze Skalnaté doliny.