Pamětní medaile a ražby ze zajímavých lokalit v ČR
ražba č. 182
 

Zámek Kroměříž

 
 
 
Státní zámek Kroměříž
Sněmovní náměstí 1
767 01 Kroměříž
 
GPS: 49.300474, 17.392643
QR kód obsahuje souřadnice místa pro snadné použití ve vašem mobilu.
 
Arcibiskupský zámek je dominantou jednoho z nejatraktivnějších měst na Moravě a hlavním magnetem návštěvníků historického komplexu, v rámci něhož byl spolu se svými zahradami zapsán v roce 1998 na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Vznik a vývoj zámku je spjat s historii olomouckého biskupství a  arcibiskupství - po zničení původního goticko-renesančního paláce švédskými vojsky v třicetileté válce dal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna vystavět honosnou, raně barokní knížecí rezidenci olomouckých biskupů, která dodnes reprezentuje jejich společenský, politický a kulturní význam. Italské pojetí jí dodali architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.
Zámek je nejen unikátním historickým objektem, ale dodnes živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.
 
automat
pultový prodej
Automat obsahuje tyto mince
Zámek Kroměříž - Květná zahrada Zámek Kroměříž - Květná zahrada ražba č. 211
Zámek Kroměříž Zámek Kroměříž ražba č. 182
 
Automat (NEVRACÍ) a akceptuje tyto mince: 5, 10, 20, 50,- Kč a 0,5, 1, 2 €,(kurzem 1€/25,-Kč). Pamětní ražbu automat vyplácí v celkové hodnotě 50,- Kč nebo 2 €.
automat je umístěn v zámecké zahradě GPS: 49.300474, 17.392643 Zobrazit na mapě
Vzhled reklamní destičky na pultovém prodeji
s ražbou daného místa
Státní zámek Kroměříž
Sněmovní náměstí 1
767 01 Kroměříž
 
 
Zámek Kroměříž - Květná zahrada
ražba č. 211

Zámek Kroměříž - Květná zahrada

Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Její hlavní část byla vybudována podle projektu císařského architekta Giovanni Pietro Tencally mezi léty 1665–1675.