Do jezerního areálu jsou dva vstupy (v dolní části Ulaz 1 - Rastovača, ve střední části Ulaz 2 - Hladovina), u každého je velké parkoviště (placené) a možnost občerstvení. Návštěvník dostane se vstupenkou i mapku jezerní soustavy s vyznačenými prohlídkovými trasami i s trasami místní dopravy v parku autobusem a lodí (zahrnuta v ceně vstupenky), takže se může velmi dobře orientovat. V národním parku je vyznačeno celkem šest prohlídkových tras, barevně odlišených, od každého vstupu tři. Při výběru záleží na času, který chce návštěvník prohlídce věnovat.
Otevírací doba (park je otevřen každý den, v neděli i o svátcích):
- zimní období: 9 - 16 hod.
- jarní a podzimní období: 8 - 18 hod.
- letní období: 7 - 20 hod.
Národní park Plitvická jezera leží v nadmořské výšce 500 - 640 m, v oblasti Lika. Je to soustava 16 jezer, propojených vodopády a kaskádami. Plocha 295 km2 (z toho hladina jezer 2 km2). Národní park od r. 1949, na seznamu světového přírodního bohatství UNESCO od r. 1979. Jedinečný přírodní jev nejen v rámci Chorvatska.
Jezerní soustavu obklopují zalesněné kopce masivu Velika Kapela a Plješevice. Soustava se dělí na dvě části: na dolní se 4 jezery (Milanovac, Gavanovac, Kaludjerovac, Novakovića Brod) a horní se 12 jezery (Prošćansko jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Vir, Veliki Jovinovac, Mali Jovinovac, Galovac, Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget, Kozjak).
Leží ve vápencové proláklině, která vznikla pravděpodobně před osmi tisíci lety a neustále se mění narůstáním travertinových hrází na terasách (mimo jiné v závislosti na klimatu), erozí travertinových bloků a z dalších důvodů. Ke vzniku teras-bariér připívají především unikátní bakterie žijící v mechu a trávě na terasách (bariéry narůstají za rok asi o 3 cm). Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou.
Říčka Plitvice, která dala jezerní soustavě jméno. nespojuje žádná jezera, ale spadá vysokým vodopádem zboku do kaňonu pod nejníže položeným jezírkem Novakovića Brod. Jezerní soustava tedy nevznikla v jejím řečišti, nýbrž na blízkých řekách Bijela Rijeka a Crna Rijeka. Teprve po vzájemném splynutí se jejich vody spojují s říčkou Plitvicí. Výsledná řeka se nazývá Korana.
Nejvýše je položeno Prošćansko jezero - 639 m n. m. (je druhé největší v soustavě, 68 ha), hladina nejnižšího Novakovića Brodu je ve výši 503 m n. m. Největší jezero Kozjak (81,5 ha) je i nejhlubší (46 m).
Jezera jsou propojena vodopády, z nichž nejkrásnější jsou Sastavci, vysoké 49 m. Nejvyšší vodopád je ten, jímž říčka Plitvice padá z výšky 76 metrů do kaňonu.
Vody jezer mají různou barvu, od smaragdově zelené po sytě modrou. V dolní části soustavy je 20 krasových jeskyň. V zimě jezera zamrzají, v létě má voda teplotu do 24 °C.
O zdejším lesním porostu se má mezi odborníky za to, že patří k nejzachovalejším svého druhu v Evropě. Vzácná je i zdejší květena. V rámci parku jsou přísně chráněné a nepřístupné lokality endemitů (např. louka s 42 druhy orchidejí a jiná se 16 druhy lilií aj.), rovněž nepřístupné jsou pralesní rezervace. V lesích žijí jak velké šelmy (medvědi, vlci, rysi) - údajně jich tu žije nejvíc ze všech chorvatských lokalit), tak i hojnost vysoké a černé zvěře. Jezera jsou bohatá rybami a raky, ale lov je zakázán.
V současné době není celý park zpřístupněn. Důvodem uzavření některých částí je ochrana a konzervace ekosystému. Je možné si prohlédnout jezera, kolem nichž jsou vybudovány chodníky a jsou zahrnuty do prohlídkových tras. Prohlídka a pohyb po vytyčených trasách jsou bezpečné.
Jezerní soustava nebyla válkou na začátku 90. let poškozena (pouze hotely), naopak přírodě velmi prospěl pětiletý klid a regenerace v době války a těsně po ní.
Ze Záhřebu je do Plitvických jezer 140 km, ze Splitu 219 km (přes Knin), z Rijeky 168 km (přes Senj).