Původně dřevěný hrad (zbudovaný na místě někdejšího sídlištního hradiska) byl jako zeměpanský hrad, střežící jižní hranici země, nahrazen brzo hradem kamenným. Z počátku 13. století se dochovala západní věž. Bítov, který býval centrem jednoho z šesti moravských krajů, se po vymření Přemyslovců dostává na víc než dvě stě let do rukou nezkrotných Lichtemburků. Za nich vzniká jádro dnešní hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie (1334) a v základě i dnešní hradní palác, obě vstupní věže, štítová zeď i jižní křídlo. Na přelomu renesance a baroka dostává Bítov ve hmotě již dnešní převážně horizontální vzhled s jedinou vertikálou štíhlé strážní věže. Mezi lety 1811 - 1863 byl již pustnoucí hrad za hrabat Františka a jeho syna Jindřicha z Daunů konečně upraven do dnešní, převažující novogotické podoby. Bizarní kouzlo Bítova dotváří početné sbírky zoopreparátů - upomínka na sběratelskou činnost posledního majitele, Jiřího, barona Haase (+1945) a jeho slavnou bítovskou zoologickou zahradu, jednu z největších soukromých ZOO na kontinentě. Nejvyhledávanější je kolekce padesáti vycpaných psů nejrůznějších ras, největší toho druhu na světě vůbec.